Kdo slyšel jméno "Pharaoh Hound", předpokládá, že se jedná o luxusního psa starého Egypta nebo o znovu vyšlechtěné plemeno, které se podobá antickému vyobrazení zvířat na území starého Nilu. Oba dva předpoklady jsou ale mylné. Rasa, která je u nás zavedená a pojmenovaná Brity jako Pharaoh Hound, je vlastně chrt, který je používán na Maltských ostrovech na lov divokých králíků. Tomu odpovídá i jeho jméno, které mu dali jeho maltští majitelé, "Il-KELB tal-FENEK", což znamená "pes na králíka". Chovaný a používaný k lovu je Kelb tal-Fenek dodnes výlučně rolníky na Maltě. Dříve sloužil jen pro lov k obstarání potravy a tím ke zmírnění těžkých životních podmínek lidí, dnes je to však záliba a udržování pradávných tradic. Maltský lovec si zpravidla drží smečku Kelb tal-Fenků, aby mohl využít při lovu spolupráce psů. Obzvláště jsou ceněné dobře sehrané páry, psa a feny, maltsky zvané "Mizzewgin" (to znamená "pár"). Výběr psů je výhradně podle loveckých schopností. To je důvod, proč se výkonnost této rasy, ale i krása, zachovaly dodnes.
Pro Maltskou krajinu jsou typická velmi kamenitá a často i terasovitá políčka, sutě a kamenné zídky. V tomto prostředí se divoký králík pohybuje s ohromnou obratností, na útěku skáče před pronásledovateli z kamene na kámen a dokáže bleskurychle změnit směr běhu. Protože Maltské ostrovy mají kamenitý podklad, nevyhrabávají si králíci nory, ale skrývají se v úžlabinách pod skalními převisy, uvnitř kamenných zídek a i ve skalních trhlinách při pobřeží. Loví se především na jihu a západě ostrova Malta a na málo osídleném sousedním ostrově Gozo. Na nejmenším ostrově Comino je chráněná oblast a lov je zakázán. Lovecké revíry jsou na ostrovech neznámé, ale existují nepsaná pravidla, ve kterých oblastech mohou lovci z jednotlivých vesnic lovit.
Jakmile lovec dorazí na dostatečně vzdálené místo od dopravních tahů, pustí psy z vodítka. Psi mají velmi dobře vyvinutý čich, chytí vítr své kořisti a pohybují se tak, aby je kořist nezpozorovala. Z toho důvodu se Kelb tal-Fenek rád před lovem vyváli v králičím trusu nebo silně zapáchající látce, aby králík nezachytil jeho pach. Charakteristická a speciální anatomie Kelb tal-Fenka mu umožňuje při běhu a slídění vyvinout úžasnou rychlost, i když nos drží stále u země. Pozoruhodná je i jeho vytrvalost, je schopný pracovat celou noc aniž by na něm lovec pozoroval únavu. Pokud se ale lov koná za denního světla, nemá pes žádnou šanci překvapit králíka v jeho úkrytu. Kdykoliv však najde úkryt, hlásí to hlasitým štěkáním a hrabáním.
Kelb tal-Fenek ukáže ukrytého králíka a lovec zakryje noru sítí. Má košík, ve kterém je fretka s připevněným malým zvonečkem a vpustí ji do nory. Na povrchu sledují psi fretku a její oběť pomocí dobrého sluchu. Jakmile vyběhne králík z úkrytu, vrhne se na něj vedoucí pes, ale zbytek smečky nebo partner je ve střehu, aby v případě úniku králíka mohl zasáhnout. Po usmrcení je jedno, zda se králík zachytil do sítě nebo unikl neobjeveným východem. Psi vyrůstají společně s fretkou, nepovažují ji za kořist a kromě toho mají přirozený respekt před ostrými zoubky malého zvířátka.
Pokud se loví při soumraku nebo ve tmě letní
noci, je velká šance, že psi králíka v otevřeném terénu
vystopují, protože králíci se při hledání potravy ve vyschlé krajině musí hodně
vzdálit od svých skrýší. když Kelb tal-Fenek vystopuje králíka, začne ho honit s
charakteristickým štěkotem, který Malťané nazývají "Kurriera". I ve tmě tak
lovec stále ví, kde se v nepřehledné krajině a spleti kamenných zídek pes a
kořist nacházejí. "Kurriera" slouží však především ostatním lovícím psům k
pronásledování unikajícího králíka. Kelb tal-Fenek se totiž neorientuje jen
podle kořisti, ale bere stále ohled na pohyb svých spoluběžců. Instinktivně se
pomalejší psi snaží králíkovi zkřížit cestu, aby ho mohli zadávit v dobře
sehraném páru. Často přebírá menší a pohyblivější fena pronásledování, zatímco
mohutnější a pomalejší pes zkříží králíkovi cestu. Během stopování kořisti se
pes od lovce vzdaluje, ale když ji vystopuje, snaží se ji hnát přímo k němu.
Toto instinktivní chování umožní lovci někdy i zásah, dřív než smečka králíka
roztrhá. V nepřehledné Maltské krajině není pro Kelb tal_Fenka rozhodující
rychlost naháňky, ale jeho skokanská síla, obratnost a pozornost. Dobrý Kelb tal-Fenek
je vždy připravený, že kořist změní směr běhu nebo zmizí v některé skrýši. To je
vyjádřené i ve stylu běhu. V porovnání s whippetem nebo greyhoundem působí běh
faraona zdrženlivě, ale například i hra jeho uší a štěkot v běhu vypovídá o
mimořádné pozornosti a napětí.
Ztratí-li Kelb tal-Fenek králíka, začne prohledávat území ve stále větších
kruzích tak dlouho, dokud znovu nenarazí na jeho stopu. V nepřehledném terénu se
orientuje pomocí vysokých výskoků.
Pokud se Kelb tal-Fenkovi podaří králíka dostihnout, zaútočí na něj, jediným chvatem ho uchopí za zátylek nebo hřbet a třese s ním tak dlouho, dokud není kořist mrtvá. Pokud se podaří králíkovi uniknout do své skrýše, oznamuje to Kelb tal-Fenek halasným štěkotem. Tento štěkot je pro lovce lehko odlišitelný od štěkotu při nadháňce, takže lovec může pokračovat v lovu se sítí a fretkou. Nacházejí-li se v loveckém revíru skalní rýhy, do kterých může králík uniknout, lovec je přikrývá již na začátku lovu sítěmi, do kterých se králík skoro ihned chytí.
Kromě lovu králíků se Kelb tal-Fenek používá na
Maltských ostrovech i při lovu křepelek a sluk, ptáky vyštěkává, "zvedne" a
umožní tak lovci výstřel. Není zvykem, aby lovci cvičili Kelb tal-Fenky
sportovat - až na výjimky.
Přirozenou vášní Kelb tal-Fenků je honění potkanů nebo myší. Pokud je psů
několik, pozorujeme tu instinktivní spolupráci. Když jeden pes intenzivně hrabe,
stojí ostatní psi kolem a pozorují skrýš kořisti. Uši jsou vzpřímené, malé
vrásky na čele a celý výraz vyjadřuje mimořádné napětí a pozornost. Pokud se
kořist snaží uniknout, jeden z čekajících psů je určitě chytí.
Kelb tal-Fenek na Maltě tradičně není populární jako domácí pes. V zemědělských oblastech plní nejen svou úlohu jako lovecký pes, ale i jako pes hlídací. Díky svému jemnému sluchu oznámí hlasitým štěkotem každého přibližujícího se cizince. Někteří farmáři používají Kelb tal-Fenky k doprovodu svých ovčích a kozích stád, když ženou na pastvu, ovšem není při tom pozorována žádná intenzivní naháněci práce psa.
Kelb tal-Fenek vděčí za svoje přežití a svůj dnešní vzhled jedině svému specifickému loveckému použití, pro které je na Maltských ostrovech chován a šlechtěn v čistokrevné formě celá staletí. Tyto rámcové podmínky se ztratí, pokud se plemeno přemístí do jiného prostředí. Právě proto je povinností každého majitele Kelb tal-Fenka mít stále na zřeteli toto maltské dědictví a zachovat nejen vzhled tohoto plemene, ale i jeho povahu. K tomu patří umožnit Kelb tal-Fenkovi uplatnit jeho inteligenci a výkonnost. Mimořádné místo v možnostech, které se nabízí, má Coursing. Tímto předloženým popisem práce a uplatnění Kelb tal-Fenka se dává majitelům i funkcionářům celkový orientační přehled o povaze chování tohoto fascinujícího chrta, aby mu bylo možno lépe porozumět. Měli by si být vědomi, že Coursing (i Coursing-parcours) nikdy nemůže být dokonalou náhradou honu živé zvěře. Objektivně ohodnotit lovecký výkon je u Kelb tal-Fenka možné pouze při lovu na živou zvěř a v podmínkách původního domova.
Autor: Jan Scotland, BRD
Informace: Peter Gatt, Malta
Překlad: Tomešová, ČR
Korektorka: Nebeská, ČR